Cesis – kde čepují pivo s tradicí

Cesis – kde čepují pivo s tradicí

Téměř dvacetitisícový Cēsis rozkládající se na severu Lotyšska na břehu řeky Gauji je považován za nejkrásnější a „nejlotyšštější“ město v zemi. Pyšní se bohatou historií, spoustou památek i kulturních institucí. Stal se vyhledávaným cílem turistů z nejrůznějších koutů Evropy.

Dějiny města sahají až do roku 1205, kdy zde livonští rytíři vystavěli hrad a řadu dalších menších opevněných staveb. V podhradí začala vznikat první osada a krátce na to se Césis stalo hlavním městem řádu a bylo jím až do poloviny 16. století. Město tehdy patřilo do spolku Hansovních měst a mělo dokonce právo razit mince. Cēsis je také pravděpodobným místem vzniku lotyšské vlajky. O historii vzniku červeno-bílé vlajky se vedou dodnes spory. Podle legendy zde byl roku 1272 smrtelně zraněn král lantgalského kmene. Jeho tělo bylo položeno na bílý prapor, který nasákl krví mimo prostřední část, na které leželo tělo a tak vznikla první vlajka. Během 16. a 17. století bylo prakticky celé město zničeno válkami, požáry a dílo zkázy dovršila ruská okupace.

Autor: Ma_rja

I když bylo město několikrát zničeno, pokaždé bylo znovu vystavěno. Z každé rány osudu se však vzpamatovávalo jen velmi pomalu. Jedním z významných impulsů jeho dalšího rozvoje byla stavba silnice spojující Rigu a Pskov z roku 1886 a také stavba železnice Riga - Valka o tři roky později. Cēsis se stalo také místem, kde proběhla jedna z nejdůležitějších bitev estonské a lotyšské války za nezávislost. Nezávislost Lotyšska byla sice vyhlášena v roce 1918, ale tehdejší Sovětský svaz ani Baltský stát s tím nesouhlasili. Lotyši tak museli o svou svobodu bojovat, proto se spojili s Estonskem, vytvořili osmitisícové spojené vojsko a v bitvě u Cēsis se střetli s šestitisícovým vojskem Baltské zeměbrany, tzv. Landeswehrem. Bitva trvala dlouhých pět dní, za vlast padlo 405 Estonců a 43 Lotyšů. Nakonec však dosáhli Estonci a Lotyši rozhodujícího vítězství v boji za svou nezávislost.

Současné město těží z rozvoje cestovní ruchu a objevují jej nejen Lotyši, ale zejména zahraniční hosté. Může se pochlubit několika historickými památkami, z nichž nejvýznamnější je bezesporu starý hrad vybudovaný v roce 1209. Byl postaven z cihel a jeho dominantním rysem jsou dvě tlusté věže na západním konci. Nejmohutnější byla Západní věž se zdmi silnými až 5,25 metru, v níž se nacházely místnosti a pokoje hradního pána. Jižní věž byla nejvyšší, pětipatrová a 32,5 metru vysoká. Jádrem hradu je centrální nádvoří, které bylo v minulosti obklopeno obytnými budovami. V okolí hradu dnes stojí i dnes několik hrázděných domů.

V roce 1960 prošel hrad rozsáhlou rekonstrukcí, při níž zde byly nalezeny tři kostry žen, dvou dětí a asi 6 a půl tisíce dalších předmětů. Hrad tyčící se v rozlehlém parku Pils na břehu řeky Gauji, je z části zpřístupněn veřejnosti. Hradní park o rozloze 65 hektarů je vyzdoben hezkými, i když už poněkud chátrajícími sochami. V parku se nachází také zpívající fontána, jezero, ruský pravoslavný kostel a podium pro pořádání nejrůznějších kulturních akcí. Na opačné straně parku je situována budova místního pivovaru Cēsu Alus, ve které se pivo vaří už od roku 1590. Je tak nejstarším pivovarem v Severní Evropě.

V sousedství starého hradu dnes stojí „nový hrad“ z 18. století, který má typickou lososově růžovou barvu. Původně šlo o rezidenci lorda Césiského panství. Dnes v něm najdete Uměleckohistorické muzeum dokládající vývoj města od nejstarších dob do současnosti a také pravoslavný chrám z roku 1845. Tato dvouposchoďová budova s mansardovou střechou se 13. října 1988 stala první stavbou v Lotyšsku, kde zavlála vlajka nezávislého státu. Prohlédnout si zde můžete také žlutobílou budovu z roku 1781, která sloužila jako stáje a přístřeší pro kočáry.

Další zajímavou památkou je gotický kostel sv. Jana, pocházející z konce 13. století. Původně měl gotický vzhled, ale ten se během staletí postupně změnil. Jeho trojlodní bazilika je 65 metrů dlouhá, 32 metrů široká a 65 metrů vysoká. V jihozápadní části kostela jsou sluneční hodiny z roku 1744, věže od livonského architekta Marcise Sarumse byly přidány v roce 1853. Kostel se může pochlubit okrasnými okny z katedrálního skla. V tomto svatostánku je pohřben významný livonský řádový mistr Walter Plettenberg, nebo také spisovatel Tolgsdorf, který se zasloužil o první překlad Katechiasmu do Lotyšštiny. Kostel ukrývá varhany z roku 1907, které jsou vybaveny 2000 píšťalami a i dnes slouží k varhanním koncertům.

V centru Cēsisu se rozkládá náměstí Vienibas laukums, pod kterým byly vykopány základy staroměstských bran, které zde zůstaly odkryté. Poblíž vykopávek stojí Staroměstská radnice z roku 1767, mezi jejímiž okny v prvním poschodí je umístěn znak města Césis. Krásnou stavbou je také dřevěný Panský dům, jehož vnitřní výzdoba pochází z 18. století. Centrum Cēsisu ukrývá ještě řadu dalších památek, najdete zde například měšťanské domy z 18. a 19. století, starou poštu, školu nebo pomník Prvního oddílu studentské Césiské armády, který byl postaven 1938 jako upomínka na studenty bojující v roce 1919 za svobodu a nezávislost vlasti. Zajímavé jsou také zdejší vojenské hřbitovy, kde je pochována řada významných osobností Lotyšska.

- jap -

Předchozí článek z Lotyšska:
Riga – secesní poklad Pobaltí

Článek byl zobrazen 4 515 krát.