Lotyšsko

Lotyšsko

Oficiální název: Lotyšská republika
Hlavní město: Riga
Počet obyvatel: 2,4 mil
Rozloha: 64 600 km2
Měna: 1 lats (LVL) = 100 santims
Úřední jazyk: lotyština

Obyvatelstvo
Díky dlouhotrvající sovětské nadvládě je obyvatelstvo Lotyšska tvořeno pouze z 50% Lotyši, 40% obyvatel jsou Rusové a dále zde žijí Ukrajinci, Bělorusové a Poláci. Většina populace vyznává protestantské náboženství. Je zde také menšina katolíků a většina Rusů vyznává pravoslavné náboženství. Gramotnost v zemi je 99%. Kromě lotyštiny uslyšíte v zemi také hodně ruštinu.

Ekonomika
Lotyšsko má s Litvou a Estonskem dohodu o volném obchodu, pohybu zboží a osob. Tímto podporuje spolupráci mezi státy. Hlavním odvětvím lotyšské ekonomiky je dřevozpracující, textilní, potravinářský a strojírenský průmysl. Důležitými vývozními artikly jsou stroje a zařízení, dřevo, textil a potraviny. Zemědělství je také důležité pro hospodářství země a zaměstnává velkou část obyvatelstva. Hlavním produkty jsou mléko, maso, vejce, krmné plodiny, brambory, obilniny, zelenina a len, cukrová řepa a ryby. Zemědělské výrobky jsou exportovány převážně do států bývalého SSSR. Významným odvětvím je rybolov a umělý chov ryb, více než 80 % lososů je uměle pěstováno v Baltském moři.

Dějiny a kultura
Území dnešního Lotyšska bylo osídleno již v 10. století př. Kristem. Později sem přišly různé starobaltské kmeny, což byli předkové dnešních Lotyšů. Lotyšské pobřeží bylo také proslaveno tím, že zde byly naleziště jantaru a obchodovalo se sním. Díky strategické poloze byl stát neustále napadán jinými národy. V roce 1201 byla Němci založena Riga a na území Lotyšska se usadil řád německých rytířů. Zemi poté dobyli Němci, Poláci, Švédové a nakonec v 18. století i Rusko. V roce 1920 byla v zemi vyhlášena nezávislost, kterou ale Rusko neuznalo a v roce 1940 sovětská armáda okupovala Lotyšsko znovu. Desítky tisíc obyvatel bylo násilím odvlečeno na Sibiř. Od roku 1991 je ale opět nezávislou zemí. V roce 1994 se dokonce stalo členem NATO a EU.

Geografie
Lotyšsko patří mezi pobaltské země, leží v severovýchodní Evropě, sousedí s Estonskem, Litvou, Běloruskem a Ruskem. Povrch země je tvořen z velké části nížinou, nejvyšším bodem je Gaizina kalns ve Vidzemské vysočině s výškou 311 metrů. Najdeme zde velký počet jezer a řek. Největší řekou je Daugava, která má v Lotyšsku 367km. Kolem jezer je množství pramenů, rašelinišť a mokřadů, jde o pozůstatek ledovce, který se zde kdysi rozkládal. Podnebí je mírné.

Valmiera – na břehu řeky Gauji

V severovýchodní části Lotyšska se rozkládá město Valmiera, které je důležitou dopravní křižovatkou oblasti. Leží u výběžku Národního parku Gauja, proti proudu stejnojmenné řeky. Nepodařilo se v něm sice dochovat tolik starobylých památek jako v jiných lotyšských městech, ale přesto má mnoho předností, kterými se může pochlubit.

celý článek

 

Národní park Kemeri

V oblasti téměř nedotčeného Severního Kurzemska byl v roce 1997 založen Národní park Kemeri. Rozkládá se na pobřeží Rižského zálivu a zahrnuje pod sebe 42 790 hektarů lesa, močálů a křovin. Jedná se o třetí největší národní park v Lotyšsku.

celý článek

 

Daugavpils

Druhé největší lotyšské město Daugavpils se rozkládá v jihovýchodní části země, poblíž hranic s Běloruskem a Litvou. Městem protéká řeka Daugava a v okolí se nachází řada jezer, které jsou zejména v letních měsících vyhledávanou lokalitou. Jezdí sem nejen místní, ale také turisté z nejrůznějších koutů Evropy.

celý článek

 

Další články