Sigulda obklopená lesy

Sigulda obklopená lesy

V centrální části Lotyšska se nachází pěkné a historicky významné městečko Sigulda. Leží na jižním okraji malebné lesnaté oblasti údolí řeky Gauja, je tak ideálním výchozím bodem do stejnojmenného národního parku. Místní lidé tak městečko pro jeho krásu nazývají „lotyšské Švýcarsko“.

Oblast dnešního města byla osídlena ugrofinským kmenem Livů již v době 2000 let před Kristem. Livové zde žili až do 12. století a do té doby se jim na vrcholech zdejších kopců podařilo postavit několik dřevěných pevností. Na počátku 13. století pak nebyli schopni se ubránit německým nájezdům a z oblasti odešli. V roce 1207 byla situace taková, že země na pravém břehu řeky Gauji patřila rižskému biskupovi a levý břeh rytířům mečového řádu. Obě strany vybudovaly na důležitých místech hrady Satezele (později zničen) a Segewald, které je měly od protivníka ochraňovat. Od jména druhého hradu je pravděpodobně odvozen dnešní název Sigulda.

Foto: hrad Turaida  Autor: Maurice

V období od 16. do 18. století prošla Sigulda množstvím válek, úpadek tohoto středověkého města nastal již za livonských válek. Jako první hrad Segewald pobořil Ivan Hrozný, po něm přišli do města Poláci, kteří si z něj udělali své středisko. Roku 1601 připadla Sigulda na krátkou dobu Švédům, ti ji během pak během ústupu kompletně vypálili. Kvůli neustálým nepokojům a bojům Sigulda málem zmizela ze zemského povrchu. Po roce 1625 celá oblast padla do držení Rusům a začal se sem opět navracet život. Velký rozvoj nastal až s výstavbou železniční trati Riga – Valka – Pskov v roce 1889. Roku 1928 pak byla Sigulda registrována jako město a čím dál více se stávala místem, kam se stěhovaly bohaté rodiny z Petrohradu a Varšavy.

Zdejší rekreační potenciál byl objeven až ve 20. a 30. letech 20. století, tedy v době samostatného Lotyšského státu. V roce 1935 bylo v Siguldě registrováno 375 nájemních prázdninových domů. Během 2. světové války bylo zničeno mnoho památek a vypáleno mnoho obytných domů. Obnova nastala až za sovětské vlády mezi lety 1950 – 1962. Město se tak postupně stalo opět regionálním centrem. Dnes je jedenáctitisícová Sigulda menší lázeňskou oblastí a také významným zimním sportovním střediskem. V roce 1986 byl na svahu nad řekou Gaujou vybudován bobový stadion, který je v současnosti využíván i v letní sezóně. Najdete zde i krátké sjezdové tratě s vleky a upravované běžecké tratě. Řeka uspokojí všechny milovníky vodních sportů, vyzkoušet zde můžete i sjezdy na gumových člunech.

Mezi hlavní atrakce Siguldy patří pozůstatky hradu Segewald na severovýchodním okraji města. Z jeho hradeb se otevírá krásný výhled na druhou stranu údolí, kde stojí opravený arcibiskupský hrad Turaida postavený v roce 1214 z červených cihel. V turaidském muzeu jsou vystaveny exponáty přibližující historii Livonska od roku 1319 do roku 1561. Další expozice jsou pak umístěny ve 42 metrů vysoké donjonské věži. Z roku 1750 pochází dřevěný turaidský kostel se štíhlými věžemi. Nachází se v něm malá historická expozice. Prohlédnout si můžete také siguldský kostel z roku 1225, který byl na přelomu 17. a 18. století přestavěn. Nedaleko se tyčí ještě nový siguldský hrad z 19. století, který sloužil jako sídlo prince Kropotkina a nyní funguje jako sanatorium.

K ruinám Krimuldského hradu, který v minulosti fungoval jako luxusní ubytovna pro vysoké hodnostáře, se pohodlně dostanete lanovkou. Z vrcholku kopce, na němž stojí, se pak naskýtá skvělý výhled do údolí. Západně od stanice lanovky se nachází bílý krimuldský zámeček z roku 1897, který byl ve druhé polovině 20. století přeměněn na plicní sanatorium pro léčbu tuberkulózy. Dnes se v něm nachází hostel a dětské sanatorium.

Ve městě stojí za návštěvu Gutnamisova jeskyně, která je pokryta kresbami z 16. století. Z prasklin ve stěnách jeskyně vytéká voda, o které se říká, že vyhlazuje vrásky. Jeskyně byla pojmenována po léčiteli, který touto vodou údajně léčil nemoci. O něco dále je ještě Viktorova jeskyně, o které se vypráví, že ji zahradník Viktor vyhloubil pro svou milou Maiju.

Nedaleký Národní park Gauja byl vyhlášen v roce 1973. Rozkládá se na ploše 917 km2 a je rozdělen na 5 funkčních zón. Jeho nejcennějšími částmi jsou rezervace, do nichž není povolen vstup turistům. Pod vysokou ochranou je například údolí řeky Gauji, které je spolu s údolími jejích přítoků velmi krásným krajinným prvkem. Také z geologického hlediska je oblast velmi zajímavá, vytváří ji devonské pískovce, v nichž se vyskytují pseudokrasové jevy, jako jsou jeskyně, závrty apod.

Asi 47% plochy parku pokrývají lesy, flóra zde má bohaté zastoupení - registrováno zde bylo okolo 900 rostlinných druhů. Oblast se stala domovem pro 149 druhů ptáků, z nichž 48 druhů zde vyvádí i potomstvo. V prostoru parku je řada památek a zajímavých míst, jako jsou stará hradiště, hrady, kostely nebo vodní a větrné mlýny. Neustále je zde co objevovat. Hlavní správa parku je v Siguldě vedle starého hradu.

- jap -

Předchozí článek z Lotyšska:
Bauska
Cēsis – kde čepují pivo s tradicí
Riga – secesní poklad Pobaltí

Článek byl zobrazen 11 461 krát.